úterý 3. ledna 2017

Dopis čtvrtý

Ahoj Marto,
venku sněží, já bych měla vyřídit fůru administrativy, vyžehlit kopu oblečení, za kterou by se dala hrát hra na schovávánou, sehnat opraváře na pračku, nabarvit si hlavu, navštívit kosmetičku, vytřídit tu velkou Ikea tašku fotek, vysát, domluvit si pár věcí a neuškodil by ani úklid.

Přesto jsem si sedla a začala psát dopis. Chtělo se mi. Prokrastinuju. I přes všechny ty položky na listu povinností mi dnešek připadá dost ospalý. Asi si po včerejšku neumím pořád zvyknout na osamocení ve velkém baráku.

Běžně bývám doma ráda a ještě raději mám svůj klid, ale už od včera si tady připadám jako uvězněná v hangáru. Chybí mi společník, kterému bych řekla své myšlenky, dělala s ním práce a podělila se o radost. No jo. Přechod z garsonky ve dvou na sama v 5+1.

Asi si potřebuju zaběhat. Asi bych se měla zvednout a vrhnout na všechny ty práce. Asi jsem přejezená a rozlenošelá po vydatném obědě. A možná se jen nudím.

Včera jsem se rozhodla dát si předsevzetí. Nepočítám se stoprocentním dodržením, spíš jsem si řekla, že by nebylo úplně od věci stanovit si nějaké cíle, nějaké ohlédnutí.

Má předsevzetí:

1. Budu pořádnější.
2. Naučím se (Petrovi) více naslouchat
3. Najdu si pořádnou práci, která mě bude naplňovat a při níž se budu realizovat.
4. Budu organizovanější, méně impulsivní.
5. Zhubnu posledních 10 kg, svou váhu si udržím, najdu si ideální stravovací styl,
6. Obnovím stará přátelství.
7. Budu víc na horách.
8. Začnu se smysluplně věnovat svému hlavnímu blogu.
9. Nebudu sledovat infantilní, zbytečná a hloupá videa na youtube.
10. Budu na sobě víc pracovat.

Předsevzetí vychází z věcí, které se loni mohly podařit líp. Otřásly se moje přátelské vztahy. Propadla jsem zdravější výživě, byla nadšená z Krav Magy a když jsme se pak spřátelili s lidmi v klubu, konečně jsem měla pocit, že je mi rozuměno, že mě někdo chápe s potřebou na sobě sportovně makat, s novými přáteli jsem se intenzivněji a intenzivněji stýkala, což mělo dopad na jiné vztahy. Po čase bohužel vyplavaly na povrch negativní vlastnosti nových přátel, díky němž už pro mě někteří nejsou tolik hodnotní a neumím si jich vážit.

Je pravdou, že pokud by stará přátelství byla dost pevná, zachovala by se. Připadá mi to ale škoda. Podle mě jsem investovala hodně trpělivosti, energie. Mohla jsem reagovat lépe, ale asi bych reagovala stejně. Prostě mi to připadá škoda. Fajn bývají i setkání po letech. Pokaždé mě zamrzí, jak málo se s těmi lidmi vídám.

Na hory zase chci, abych byla víc sama s přírodou. Zbytek je jasný. Novoroční klasika.

Takže jdu se kouknout na zprávy, které mi přišly a vysát a vyžehlit a konečně na ty papíry.


Adéla

1 komentář:

  1. Ahoj Adush,
    tak jsem zjistila, že jsem dost ve skluzu, už jsi mi napsala dopisů pět a já ti odepsala teprve na tři.
    Našla jsem si význam slova prokrastinace - vznešeně řečená lenost:)
    Máš krásná předsevzetí, já si pro jistotu žádná dopředu nedávám, jen se snažím být lepší tak nějak obecně, jestli to je pochopitelný.
    Babička před vánoci 2015 (Jáchymovi bylo asi 7 měsíců) pekla koláče a večer pak řekla, že je odveze dcerám. Lukáš se v legraci obrátil na Jáchyma a ptal se: "Ty se budeš ženit?" Jáchym na něj hodil výraz ve smyslu: "Ty to ještě nevíš?" nebo "Já jsem ti to neřekl?" Dost jsme se nasmáli:)
    Nebo (stalo se to myslím loni na jaře) jednou přišel děda z práce. Šli jsme ho pozdravit, děda seděl na gauči a babička se ptala Jáchyma: "Kde je děda?" Jáchym koukal po místnosti, pak se s dědou potkal očima a babička se ptala: "Je to děda?" ... "Neni," odpověděl Jáchym:)
    To je pro zatím všechno, jdem budit děťátko, pátej dopis bude muset počkat na neurčito.
    Pěkný víkend
    Marta

    OdpovědětVymazat