pátek 3. března 2017

Dopis dvanáctý

Ahoj Marto,
všechno se začíná obracet k lepšímu nebo alespoň mám ten pocit. Vždycky se pocitu obratu k lepšímu tak nějak povědomě bojím, abych to nezakřikla, ale asi ano.
Péťa má za sebou třídenní po chemo peklo, kdy ležel téměř bezvládně v šílených nevolnostech. Bylo šílené ho vidět.

Věřím, že se budu opakovat, ale vidět nejbližšího trpět mi způsobuje utrpení.  Byla jsem úzkostlivá a objevovaly se myšlenky na skočení z balkonu. Jenom myšlenky. Ono i kdybych mrzkost svého bytí nezvládla, skokem ze šestého patra bych si stejně moc nepomohla.

V úterý už toho na mě bylo moc, Péťa chtěl být sám, tak jsem sedla k facebooku a našla si doplňování zboží v místním hobby marketu.

Byla to poměrně špatná práce, za necelých osmdesát korun na hodinu a podle všeho jsem byla jediná ochotná zboží vybalovat, ale rozhodla jsem se si práci užít a podle toho mi to asi šlo. Příjemně mě překvapili i nápomocní a sympatičtí zaměstnanci, kteří mi pomáhali. Víš, u nás bych za podobnou práci dostala méně, ještě bych byla popoháněna k zrychlení a pomoc zaměstnanců by mě hodně překvapila.

Další rozdíl, který mě popohání ke zvážení změny pobytu. Skoro jako bych měla z té Karviné fakt odejít.

Předevčírem jsme byli s Petrem v jeho rodném domě. Tentokrát už byl sníh pryč, tak jsem byla vzata na zahradu. Ach Marto! Tam bylo TAK nádherně!!! V životě jsem neviděla nádhernější výhled ze zahrady!!! Opravdu ne!! Dokonce se mi tam TAK moc líbilo, až jsem se omluvila a vyrazila na procházku. Vítr mi foukal do vlasů a já si užívala PŘENÁDHERNÉ přírody.

Když teď tak o tom píšu, vybavilo se mi Tvoje básnění o domově a přírodě u vás. A básnění u vás i rozumím, máte tam krásně! Ovšem Vysočina mi učarovala! Pojďme si říct, že jako salám je Vysočina mizerná, ale jako krajina B O Ž S K Á!!!! Ještě pár návštěv a i ze mě ateistky se stane křesťanka, protože tak nádherná krajina musí být dílo boží!

Včera dopoledne jel Petr ke svému obvodnímu lékaři na kontrolu a píchnout podpůrný prostředek na píchnutí bílých krvinek, vysadil mě v Boskovicích. Koupila jsem si čaj Chakra Wellness v literární čajovně, který miluji, dala kafe v Kafírně dogvill a obešla místní second handy. Asi jsem se měla kochat Židovským městem nebo jít na hrad. Ještě to jsem dělala za posledních pár měsíců už několik krát a věřím, že ještě tady ten prostor bude, takže proč neobejít i sekáče. Pořídila jsem hodně dobře. Koupila jsem si sportovní šaty typu, který sháním už delší dobu za 129 kč, mikinu na běhání a doma za 65 a Supermanní kratší tričko za 65,- Kč. Už se těším, až všechny úlovky provětrám.

Asi si z Boskovic udělám nákupní destinaci. Obří brněnské nákupáky mě vždycky vyčerpají přemrštěnými cenami za šíleně nekvalitní oblečení a davy.

Odpoledne jsem pak ještě vybalovala.

Cestou domů jsem koupila víno. S Petrem jsme si lehli na koberec a udělali piknik. V pátek už mu bylo lépe. Bylo to moc romantické a já si tak říkám, že bych si mohla znovu zalézt k němu do postele.

Určitě si ho takhle víc užiju, než datlováním do PC.


sMěj se krásně!!

Adéla

1 komentář:

  1. Ahoj Adush,
    vím, že to jsou už téměř dva měsíce, co jsi psala tenhle dopis, a mohlo se toho změnit víc, než si dokážu představit, ale v tuhle chvíli jsem ráda, že je Petrovi líp a léčba pokračuje bez komplikací (i když nevím, jestli nějaké komplikace můžou nastat). My jsme se tou dobou chystali na jarní prázdniny, ve čtvrtek 9. března jsme odjeli do hor, vesničky Říčky v Orlických horách, kde jsme pobyli do neděle. Je tam lyžařské středisko, společně s námi tam byli i Lukášovi rodiče a sestry s rodinama a také jedna další podobně rozvětvená rodina. Jáchym si to neskutečně užíval - když jsme nebyli venku na sněhu, musel být s "dětičkama", jak říkal o víc než deset let starším děckám:D (ne všichni, asi tři z celkem 11 dětí byli v rozmezí tuším 4-7 let). Další týden mu pak všichni chyběli, tak si to vynahradil nemocí. Ve čtvrtek byl na očkování, v pátek brzy ráno ho probudil hrozný kašel a nemohl moc dýchat. Přes den to tak hrozný nebylo, ale v noci jsme se skoro nevyspali. V sobotu zase o facku lepší, ale když večer usnul po devátý a do desíti se vzbudil dvakrát, jeli jsme do nemocnice, kde si nás nechali s laryngitidou.
    Pokračování příště, naše děťátko se právě probudilo:)

    OdpovědětVymazat