neděle 26. března 2017

Dopis patnáctý

Ahoj Marto,
zase se seběhlo pár dnů během kterých se hodně událo ale zároveň nic, čím bych změnila svět... Klasický koloběh života. Což je pozitivní!
Byla jsem v Brně, Petr byl tady.

Během návštěvy Brna si Petr jel do servisu pro auto a já na něj čekala na bytě. V čase čekání jsem se rozhodla opravit chyby předchozích dopisů. Víš co se stalo? Dopadla na mě tíseň, musela jsem vyběhnout ven. Přitom jsem se zrovna vrhla na dopis, který nebyl až TAK depresivní. Myslíš, že můžeme věci během jejich dění vnímat méně špatně, než opravdu jsou?

Když byl můj milý tady, nařezali jsme dřevo, vyvezli nepořádek z půdy. Práce jsme si naplánovali tak, že se udělalo to, s čím potřebuji pomoc s tím, že zbytek si dokončím sama. Přeci jen je Petr pořád nemocný a musí se šetřit. Ač chemoterapie má ve slově terapii, moc to s relaxací společného nemá...

Během jednoho odpoledne jsme se taky podívali do Malého světa techniky v Ostravě - Vítkovicích. Bylo to boží! Teda až na nějaké detaily, jako třeba úvodní film nebo problém sehnat animátora. Úvodní film byl hodně strojený a nepřirozený. Na hodně interaktivních instalací byl potřebný animátor, což při složitosti jeho setkání byl problém. Nicméně jinak jsem si to užila a pokud za mnou někdy přijedete, MUSÍME se tam podívat. Pak jsme ještě skočili na hranolky. V Ostravě se otevřela hranolkárna, tak proč toho nevyužít! :-)

V pátek po obědě mi odjel, tak jsem se vrhla na úklid, který nebyl během minulých dní prioritou. Takže bylo CO uklízet a já měla o program postaráno.

Večer mě zaujala jedna moje emoce. Na facebooku jsem viděla fotku svých spolucvičenkyň, se kterými jse hodně kamarádila před RAKEM. Jak už to tak bývá krizové období procedilo pevná a nepevná přátelství a z party jsem vypadla. Byla jsem za to i ráda, protože dopoledne strávená u kafíčka, pohybové aktivity jsou extrémně časově, emočně a energicky náročné. Odpadnutí z party mě osvobodilo. Opravdu ano. Na druhou stranu mě zamrzelo, když jsem viděla svoji nahraditelnost. Jo. Hold žijeme své životy a občas není snadné uvědomit si, že jsme jen navezenou mrvou v boží stáji.
Přesto jsem byla zaujatá svým emočním paradoxem. Jsem ráda, cítím se osvobozeně - přesto mě zamrzí má nahraditelnost...

V sobotu to doma celkem žilo. Ráno jsem uklidila dřevo, pak upekla tvarožník, koupila biopárky, byla si zaběhat, měla návštěvu, přišly se mi tady podívat dámy na pronájem pokoje o víkendech během školy. Tak jsem večer padla do postele a byla ráda.
I včerejšek byl společensko relaxační. Po obědě jsem se proběhla, vytřídila oblečení, prošla s kamarádkou a natrhala medvědí česnek a zašla na tréninig.

Tréning byl náročný a já ted chodím chůzí, která nemá s elegancí nic společného. Ale zase jsem si to užila.
Koukám na hodiny a děsím se! Čas je mrcha neúprosná!

Popřeji ti pro ted pěkný den!

Adéla

1 komentář:

  1. Milá Adush,
    rozhodla jsem se, že zkusím ještě tenhle jeden dopis přelouskat a odepsat, aby na mě pak zbývaly jenom dubnové.
    Myslela jsem, že ti o tom napíšu později, ale v tomhle dopise mi nahráváš, tak ti to povím už teď.
    Děkujeme za pozvání za tebou a do Malého světa techniky, ale bude to muset ještě pár let počkat. Nepředpokládám, že bychom se za tebou dostali ještě teď v létě, a od půlky září bude mít Jáchym sourozence. Ze začátku říkal, že to bude ségra-kluk (to když jsme se ho zeptali, jestli bude mít bráchu nebo SÉGRU, a jestli to bude holka nebo KLUK, velkým píšu pro upozornění, že vždycky řekl to poslední, co slyšel:)), teď říká, že to nebude ani ségra, ani brácha, ale když po něm chci, aby mi řekl, co teda bude mít, neodpoví.
    Celkově začal dělat fóry: když se na nás přijde ráno podívat babička, nechce jí popřát dobré ráno, a jinak normálně zdraví lidi na ulici... Když chci, aby šel ven, vzteká se, že nepůjde - když potřebuju, aby šel domů, i to mi dá práci, a ještě to obrečí... Ráno to většinou vypadá, že by ještě spal, ale projede po ulici bagr a hned se na něj musí jít podívat:) A příště ti povím, co se naučil minulý týden.
    Teď už radši vážně skončím a budu se zase věnovat domácnosti, Lukášovi (každou chvíli by měl přijít z práce) a Jáchymovi (až se probudí).
    Měj se jak chceš, ale doufám, že si vybereš pozitivní rozpoložení:)
    M

    OdpovědětVymazat